Posláno autorem: michalkolcarek | Červenec 18, 2011

Lago di Garda, Dolomity 2010 – 3. Část – Ferrata, Benátky

Po dlouhé době jsem se opět dostal k napsání nějakého článku na blog. Chtěl bych se vrátit ještě k loňské dovolené na Gardě, dokud si to ještě pamatuju :-) .

V sobotu jsme se opět rozhodli zkusit nějakou ferratu.

Tentokráte jsme se rozhodli pro Ferraru Sentiero attrezzato Fausto Susatti. Tuto ferratu jsme vybrali proto, že jsem šel se začátečníky a cesta slibovala krásný výhled. Nástup na tuto cestu je z Rivy del Garda, kde jsme nechali auto. Šli jsme kus po stezce podél vody. Cesta opravdu krásná s tunely ve skále je ideální na pěší turistiku a kolo. Po asi dvou kilometrech jsme se z cesty odpojili prudce do kopce na samotný nástup na ferratu. Stoupání bylo poměrně náročné a dlouhé. Bohužel nás po půlhodině zastihl déšť. Vzhledem k nezkušenosti mých kolegů a kluzkosti mokrého vápence jsme se rozhodli se otočit a vyrazit zpět. Na této dovolené nám prostě nebylo souzeno jakoukoli ferratu zajít, při další už bych měl strach ze zemětřeseníJ.

Z nástupu na ferratu

Další den jsem opět s jednou skupinkou vyrazil do Benátek. Sice to bylo skoro 150km a toto léto jsem tam už jednou byl ale to mi nevadilo. Benátky mám rád, ale štve mě přemíra turistů. Proto vždy, když tady jsem, volím trasu, která vede jinudy než přímo k nejznámějším památkám. Auto jsme nechali na parkovišti Tronchetto. Je sice poměrně drahé (tuším kolem 20e za den), ale je to asi nejlepší varianta. Asi jedinou jinou variantou je nechat auto ještě před mostem do Benátek a dojet vlakem. Z parkoviště je ideální využít nadzemní dráhu až na Piazzale Roma. Pak jsem volil cestu přes židovské Ghetto až k severnímu pobřeží ostrova. Tato cesta má výhodu v tom, že zde skoro nikdo není a Ghetto je celkem pěkné. Po břehu jsme šli až ke kostelu San Giovanni e Paolo a pak na jih ke kostelu San Zaccari a dále na pobřeží Canalu Grande. Pak jsem vyrazil na východ až ke kostelu San Piero. Musím uznat že ten až tak zajímavý není a asi nestojí za cestu přes celé město. Pak jsem vyrazil zpět na Piazza San Marco a samozřejmě do baziliky. Dále kolem Teatra la Fenice k Ponte di Rialto. To už se pomalu stmívalo a tak jsme si zašli u kostela Frari na kafe a pak zpět na Tronchetto k autu. Mnou volená cesta přes Benátky má ohromnou výhodu v tom, že zde skoro nikdo není a zároveň umožňuje nasát atmosféru města a vidět nejznámější památky tedy San Marco a Ponte Rialto. Za vidění stojí také kostel Frari a San Giovanni e Paolo. Bohužel tato cesta nevedla přes San Maria del Salute, ale vzhledem k tomu, že jsem tam byl o šest týdnů dříve, mě to moc neštvaloJ.

Ghetto v Benátkách


Basilica San Marco


Ponte di Rialto


Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s

Rubriky

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.